Wundermann, nebo Tatrman?
1 Oct 2024 - MF DNES
David Čermák fotbalový reportér MF DNES
Video? Šusťáky? Zákaz. A dýchnout! Když Spartu trénovalo stuttgartské eso Jürgen Sundermann.
Sparťanská kabina ztichla a čekala, co bude. Když mezi hráče dorazí boss, nikdy to není jen tak. A tenkrát, v říjnu 1994, se vážně děly věci. Petr Mach, prezident klubu, nakráčel z kanceláře do šatny a šokoval: „Pánové, budete mít nového trenéra. Personu z Německa!“
Mladý šéf se nikdy nebál pompézních kroků. Ač to sám vyvracel, dodnes se má za to, že stadion na Letné přestavěl bez povolení. Když přilákal zpátky z Nizozemska někdejšího kapitána Chovance, svolal novináře a při podpisu smlouvy furiantsky vysázel na stůl balíky bankovek. A pokud se nepohodl s hvězdami, klidně je za odmlouvání šoupl do béčka.
Ale trenér z Německa? To bylo pět let po revoluci obrovské haló.
„Byli jsme všichni paf a hned začali řešit jména. Povídám: Chlapi, to bude Beckenbauer,“chechtá se při vzpomínce tehdejší tahoun, střelec Horst Siegl. „Nakonec dorazil Jürgen Tatrman, tedy Sundermann.“
Západní cesta? Těžká věc
Málo se toho o něm v Česku vědělo. Jen fajnšmekři si zjistili, že je legendou Stuttgartu, s nímž se už dnes Sparta potká v Lize mistrů. Do Prahy v předinternetové éře jeho popularita nesahala. A už vůbec se nedalo odhadnout, co od Sundermanna čekat. Fanoušci start nové éry sledovali s napětím, hráči spíš s obavami.
„Pro kluky to byl šok,“netají tehdejší asistent Vladimír Borovička. „Jürgen chtěl, aby se dodržovala pravidla, přes která nejel vlak.“
Dodržovat pravidla? To je snad samozřejmost, napadne vás. Dnes možná, ale zkuste se přenést v čase do první poloviny divokých devadesátek. Česko si cestu k profesionalismu teprve hledalo, přežívalo volnomyšlenkářství. Vítězství se slavilo, porážka zapíjela, hráči byli zvyklí občas zhřešit i během týdne. Večírky v oblíbeném Parkhotelu nebo výpravy do proslulého Discolandu Sylvie se automaticky tolerovaly.
Zlaté časy ve Stuttgartu
Hvězdy si mohly dovolit sem tam i lehce ošulit trénink, protože tušily, že trenéři přivřou oči.
Logicky se nabízelo to zkusit jinak.
Posunout uvažování směrem na západ, kde pravidlem číslo jedna byla disciplína a řád.
Mach zvolil řešení, které chtělo kuráž. Rozloučil se s dobrosrdečným koučem Dobiašem, který byl s hráči spíš kamarád, na přechodnou dobu tým svěřil asistentu Borovičkovi, z kapitána Chovance udělal hrajícího trenéra, ale pak rozhodl, že zkusí nového šéfa lavičky najít v zahraničí.
Sundermann splňoval bylo potřeba.
Byl volný, ochotný zkusit české dobrodružství, ve čtyřiapadesáti ještě ne za zenitem, finančně jakž takž dostupný, byť na tuzemské poměry byla jeho smlouva hraniční. Mohl se opřít o fůru zkušeností, solidní hráčskou kariéru i trenérské úspěchy na slavných adresách. Vedl třeba švýcarské kluby Servette Ženeva a Grashopper Curych, francouzský Štrasburk, turecký Trabzonspor, doma v Německu mimo jiné Schalke, Herthu Berlín a hlavně třikrát Stuttgart. Zbídačený tým dokázal vrátit do bundesligy a dokonce ho na konci sedmdesátých let vytáhnout až na druhé místo, takže si vysloužil chytlavou přezdívku Wundermann – zázračný muž. Rozhodně žádný Tatrman, jak mu z legrace říkali sparťané.
Das ist ein Skandal!
vše, co
Teď už asi chápete, že když předloni ve dvaaosmdesáti letech zemřel, bývalí svěřenci slzeli a dojemně vzpomínali.
„Lepšího motivátora jsem nikdy nezažil,“vyznal se záložník Hermann Ohlicher.
„Nezapomenu, s jakým zápalem nám udílel pokyny. Stál před tabulí v dresu, horlivě vysvětloval a potil se víc než my na hřišti,“vyprávěl bývalý reprezentant Dieter Hoeness.
„Když začínal trénink ve tři, v půl třetí už jsme byli natěšení na hřišti,“líčil obránce Werner Gass. „Tak moc nás náš Wundermann uměl nadchnout.“
Jenže ve Spartě se zázrak nekonal. Nový trenér na začátku těžce narážel.
„To víte, že kluci nejdřív brblali. A chudák Jürgen byl z jejich chování dost na větvi,“pamatuje si Borovička. „Bavili jsme se spolu o tom, že motivátorství je jeho silná stránka, jenže jazyková bariéra byla tehdy obrovská. Já uměl německy slušně, tlumočil jsem, ale emoce, na kterých on všechno stavěl, jsem předat nemohl. Když něco řekl ostřeji, trvalo patnáct dvacet vteřin, než jsem přeložil – za tu dobu samozřejmě hlavní náboj vyprchal.“
Nejen to: hráči si z trenéra potají utahovali a zvesela dloubali i do Borovičky, s nímž je pojil bližší vztah.
„Kolikrát něco přeložil a já ho zastavil: Hele, Bóro, vždyť tohle vůbec neříkal,“usmívá se Siegl, díky původu rodičů držitel německého pasu. „Je fakt, že jsme si zvykali těžko. Jürgen byl stará německá škola, spoustu věcí zakazoval. Někteří z nás byli třeba zvyklí trénovat v šusťáku, abychom zhubli a vypotili se, což se mu vůbec nelíbilo. Trval na tom, že musíme být všichni stejně oblečení. A to by nebylo to nejhorší.“
Česká kabina, zvyklá, že trénink začíná pohodovým bagem, zírala, když Sundermann nakázal: „Dvacet minut se nezastavíte!“Rozcvička probíhala v ďábelském tempu, z hráčů lil pot, sprintovali zleva doprava, pak tahali nohy.
Další novoty? Sundermann okamžitě Sedmdesátky
Foto: 4x ČTK Jürgen Sundermann se
střelcem Dieterem Hoenessem a u střídačky VfB.
Stuttgart – Sparta
● Výkop dnes 18.45, vysílá Nova Sport 6, online na iDNES.cz/fotbal.
● Sparta v úvodním kole Ligy mistrů porazila 3:0 Salcburk, Stuttgart podlehl 1:3 na hřišti obhájce trofeje Realu Madrid.
● Generálka Spartě nevyšla, v pátek doma padla s Olomouci 2:3 a kousala první porážku od března. V domácí lize je druhá.
● Stuttgart, který hraje hlavní fázi evropských pohárů po 12 letech, v sobotu remizoval ve Wolfsburgu 2:2.
V bundeslize mu patří osmé místo.
Předpokládané sestavy:
Stuttgart:
33 Nübel –
15 Stenzel / 45 Chase, 29 Rouault, 24 Chabot, 7 Mittelstädt –
16 Karazor (C), 6 Stiller –
18 Leweling 26 Undav 8 Millot, –
9 Demirovič.
Sparta:
1 Vindahl –
41 Vitík, 27 Panák (C), 30 Zelený –
17 Preciado, 6 Kairinen, 20 Laci, 32 Ryneš –
14 Birmančevič, 22 Haraslín –
7 Olatunji.
Commenti
Posta un commento